Háčkování a kreslení

V dnešním blogu představuji Elišku, naší milou dodavatelku jedinečných háčkovaných hraček. Její článek je především o prožité životní cestě a lásce jak lidem, tak k tvorbě.

Moje cesta k tvořivým aktivitám

Asi před 17 lety mě různé fyzické a psychické potíže přivedly ke kombinaci různorodých forem pomoci – meditace, psychoanalýza, různé alternativní způsoby léčby.

Jedna z věcí, které mi velmi pomohly, bylo vybarvování mandal. Sama jsem byla překvapená, jak moc mě to začalo bavit. Při vybarvování jsem si říkala, že by bylo fajn umět takovou mandalu vytvořit úplně sama. Pár let trvalo, než jsem si dovolila to prostě a jednoduše zkusit. Byla jsem docela vykulená z toho, co vzniklo. Hlavně jsem koukala, jak to šlo tak nějak samo. Od té doby jsem nakreslila spoustu mandal. Za pomoci různých synchronicit se podařilo uspořádat 5 výstav, vydat 10 mandalových kalendářů, zúčastnila jsem se soutěže „Kalendář roku“, pořádám kurzy „Setkání s mandalou“.

Když jsem pocítila nutnost odejít po 27 letech z práce, která byla o analýze, syntéze, přesnosti, spolehlivosti atd., přemýšlela jsem, co dál. Byla jsem nezaměstnaná a otevřená všem možnostem, které přijdou.

Naše knihovna se připojila k projektu organizace Nedoklubko – háčkování chobotniček pro předčasně narozené děti. Dostal se mi do ruky návod a našla jsem si ho pro jistotu i na youtube. Spoustu let jsem neměla háček v ruce a moc jsem nedůvěřovala tomu, že to půjde. A ejhle, šlo to výborně. Nemám to spočítané, ale odhaduji, že jsem vytvořila už kolem 200 chobotniček. Jednou jsem při odevzdávání mých výtvorů dostala návod na medvídka a ovečky. Přišlo mi, že to bude určitě těžké. Ale zvířátka se podařila a stala se součástí projektu nadačního fondu LA VIDA LOCA „Život v kufříku“. Děti, které jdou k pěstounům, adoptivním rodičům nebo do kojeneckého ústavu dostanou kufříky s porodním náramkem, fotografiemi, prvním dudlíkem, oblečkem nebo hračkou, kterou uháčkovala jedna z dobrovolnic a spoustou osobních předmětů a vzkazů.

Začala jsem si hledat sama návody na další a další zvířátka, panenky a postavičky. Měla jsem představu, že by mi vyhovovalo vydělávat si tvorbou mandal a háčkovaných zvířátek. Aktuálně je velká spousta lidí, kteří tvoří krásné a jedinečné věci a i mě přináší tvořivá činnost opravdovou radost a naplnění. Představuji si, že mé háčkované výtvory dělají také radost obdarovaným miminkům i větším dětem. Mandalová setkání jsou pro mě velmi poučná. Práce s lidmi mě baví a učí mě, jak komunikovat s ostatními a poznávat jejich pohled na svět. V neposlední řadě mi pomáhá poznat i sama sebe.